Načítám cvičení

Vítejte ve cvičení

Proč řešit židovskou otázku?

Začtěte se do dopisu. Není jen tak ledajaký. Je adresovaný vládě Česko-Slovenské republiky. Co vedlo českého plzeňského právníka ho napsat a odeslat? Odhalte antisemitské prvky, prozkoumejte kontext dopisu a dozvíte se více o vztazích mezi Čechy a Židy během druhé republiky.

Vyplňte následující formulář
Údaje o mně povinné
Údaje o škole a učiteli
Způsob práce povinné

Přečtěte si text.

Velevážené

vládě republiky Česko-Slovenské

v Praze III.

Valdštýnská 12.

JUDr. Bohumil Šedivý, kandidát advokacie v Plzni, Klostermannova ul. č. 3,

1/ žádá uctivě o řešení židovské otázky k cíli umožnění existence,
2/ a činí uvnitř uvedenou zdvořilou žádost.


Jednou.

Slovutné vládě republiky Česko-Slovenské

v Praze. 

Já podepsaný JUDr. Bohumil Šedivý, narodil jsem se dne 26./12.1907 v Plzni, takže jsem 31 léta stár. Moji rodiče byli rození Češi (matka z Chodska), i já jsem národnosti české. V Plzni jsem vystudoval vždy s vyznamenáním české státní reálné gymnasium, v Praze studoval s vyznamenáním na právnické fakultě Karlovy university a stal se doktorem práv v 23 létech. Mám téměř dvouletou soudní praksi v Plzni a nyní 6 letou advokátní praksi, konanou v prvých 3 létech u JUDra. Augustina Šípa, prvního náměstka starosty města Plzně a nyní u JUDra. Matouše Mandla, druhého náměstky starosty města Plzně a advokátů v Plzni. Domovským právem přísluším do Plzně.

Nyní po dlouhém studiu umožněném obětmi chudé matky vdovy a absolování předepsané advokátní prakse nadešel čas, abych si založil vlastní existenci. Je nasnadě, že z důvodů shora uvedených mohu a také bych chtěl míti vlastní advokátní kancelář v Plzni. Během doby však vzrostl počet advokátů v Plzni na 70, t.j. na počet, jímž jsou téměř ohroženi již zapsaní advokáti na své výživě. Z tohoto počtu je ale asi přes 50% židů, většinou národnosti německé, nebo židovské, kteří do Plzně přišli odjinud, Čechy nebyli a ani se jimi nikdy necítili. Jsou majetkově silni, takže konkurence s nimi je pro mne českého, nemajetného kandidáta advokacie, syna vdovy po dělníku bez podpory nemožna. Ve stejné situaci jsou i ostatní čeští kolegové, kandidáti advokacie v Plzni a na venkově tomu není lépe.

Výhled do budoucnosti je nyní za daného stavu pro mne jasný a hrozný. Nezmění-li se poměry, budu v budoucnosti bez existence já, má matka, o založení rodiny nemluvě, a budu přihlížeti, jak židovští advokáti, židovské nebo německé národnosti v české Plzni jsou dobře živi z peněz plzeňských českých lidí.

Prosím proto slovutnou vládu republiky Česko-Slovenské za laskavou radu, co mám dělat, abych uživil sebe, 68 let starou matku, bez pense a podpory, na mne odkázanou, abych se mohl s dobrým svědomím oženit a založit rodinu.

V nejhlubší úctě jsem

Dr. Bohumil Šedivý

V Plzni, dne 2. ledna 1939

Žádost JUDr. Bohumila Šedivého, kandidáta advokacie z Plzně, adresovaná vládě Česko-Slovenské republiky, 2. ledna 1939. Zdroj: NA Praha

Odpovězte na otázky.

Co trápí dr. Šedivého?

0 / 400

Jaké má požadavky?

0 / 400

Označte 3 výrazy, které vyjadřují vlastnosti a činnosti, jež autor přičítá Židům. Dále označte 3 výrazy, s jejichž pomocí popisuje sám sebe.

Nápověda
Levým tlačítkem myši zabarvíte zvolené slovo nebo slovní spojení. Otevře se vám nabídka, v níž zvolíte označovanou kategorii. Křížkem lze označení smazat.

Nyní po dlouhém studiu umožněném obětmi chudé matky vdovy a absolování předepsané advokátní prakse nadešel čas, abych si založil vlastní existenci. Je nasnadě, že z důvodů shora uvedených mohu a také bych chtěl míti vlastní advokátní kancelář v Plzni. Během doby však vzrostl počet advokátů v Plzni na 70, t.j. na počet, jímž jsou téměř ohroženi již zapsaní advokáti na své výživě. Z tohoto počtu je ale asi přes 50% židů, většinou národnosti německé, nebo židovské, kteří do Plzně přišli odjinud, Čechy nebyli a ani se jimi nikdy necítili. Jsou majetkově silni, takže konkurence s nimi je pro mne českého, nemajetného kandidáta advokacie, syna vdovy po dělníku bez podpory nemožna. Ve stejné situaci jsou i ostatní čeští kolegové, kandidáti advokacie v Plzni a na venkově tomu není lépe.

Výhled do budoucnosti je nyní za daného stavu pro mne jasný a hrozný. Nezmění-li se poměry, budu v budoucnosti bez existence já, má matka, o založení rodiny nemluvě, a budu přihlížeti, jak židovští advokáti, židovské nebo německé národnosti v české Plzni jsou dobře živi z peněz plzeňských českých lidí.

Žádost JUDr. Bohumila Šedivého, kandidáta advokacie z Plzně, adresovaná vládě Česko-slovenské republiky, 2. ledna 1939. Zdroj: Národní archiv Praha.

Doplňte do tabulky výrazy, které vyjadřují vlastnosti a činnosti Šedivého a souvisejí s charakteristikou Židů.

Vámi označené výrazy
Vlastnosti a činnosti připisované Židům
Vlastnosti a činnosti připisované Šedivému

Přečtěte si text a zasaďte žádost Bohumila Šedivého do dobových souvislostí.

Označte pasáže, které popisují vztahy Čechů s Židy v době vzniku dopisu.

Nápověda
Levým tlačítkem myši zabarvíte zvolené slovo nebo slovní spojení. Otevře se vám nabídka, v níž zvolíte označovanou kategorii. Křížkem lze označení smazat.

Kdy napsal Bohumil Šedivý svou žádost?

Druhá republika (1938–1939), krátké období trvající od přijetí mnichovské dohody do okupace zbytku Československa, byla charakteristická odklonem od demokratického parlamentního systému první republiky (1918–1938) a vytvořením autoritativního nacionalistického politického systému. Nový zmenšený stát měl být státem národním a bez menšin – vždyť ta německá přispěla k rozbití první republiky. Židé a Romové byli v této době stále více vylučováni ze společnosti.

Již během prvních dnů po přijetí mnichovské dohody se v médiích a veřejném prostoru začaly objevovat antisemitské útoky. Židé byli obviňováni z oslabování českého národa a spojování se s jeho nepřáteli. Nová vláda Rudolfa Berana připravila první protižidovské zákony. Ve stejnou dobu byli Židé vylučováni z profesních sdružení lékařů a právníků – tyto kroky navazovaly na požadavky antisemitské části studentů, která se již za první republiky vymezovala vůči židovské profesní konkurenci.

Z nacisty obsazeného pohraničí odešlo do vnitrozemí kolem dvou set tisíc uprchlíků – mezi nimi zhruba dvacet tisíc Židů. Nově založený státní Ústav pro péči o uprchlíky měřil různým etnickým skupinám různým metrem. Zatímco pro české uprchlíky zajišťoval ubytování, sociální a zdravotní péči a snažil se je co nejrychleji znovuzačlenit do společnosti, od židovských a německých uprchlíků se očekávalo, že se vystěhují do jiné země. Mnoho židovských rodin v této atmosféře poprvé začne uvažovat o opuštění svých domovů a vystěhování. To však bylo stále obtížnější – židovští uprchlíci naráželi na zavřené hranice, obtížně sháněli víza a odjezd jim ztěžovala také omezení týkající se vývozu majetku.

autor: Michal Frankl, historik

Odpovězte na otázky.

Nápověda
Do boxu pro text zapisujete odpověď na otázku, nebo jiný komentář (dle zadání).

Co dopis vypovídá o vztazích mezi Čechy a Židy v období druhé republiky?

0 / 400

Na co byste se chtěli zeptat dr. Šedivého?

0 / 400
Předchozí

Výborně! Úspěšně jste prošli celým cvičením.

Napadlo vás k tématu cvičení něco dalšího?

0 / 999

Projekt vznikl díky grantu Technologické agentury ČR